Vážené dámy, milé přítelkyně!

Náš dubnový klub byl sladký! A to doslova. Chtěla jsem vám všem moc poděkovat za váš báječný přístup k naší společné akci - BQA. Nevěděla jsem, jak to nejlépe udělat, a tak jsem se schovala za čokoládový dort. Bylo to až neuvěřitelné – pomáhaly jste,  kde se dalo, fungovaly jste na 100%. Myslím, že v dnešní době není příliš běžné, aby někdo dělal něco jen tak z dobré vůle, nic za to neočekával a nehledal v tom vlastní prospěch. Teprve, když jsme byly „v akci“, bylo vidět, že nejsme pouze formálním klubem, ale mnohé z nás spojuje víc než náš koníček. Umíme skutečně táhnout za jeden provaz a myslíme při tom na ostatní. Mé milé přítelkyně! I přes moji upovídanost mi došla slova dojetím a radostí. V poslední době jsem potkávala hodně negativního a získala několik tak zvaných „životních zkušeností“, že jsem již začínala klesat na mysli a zapomínala na podstatu života – radovat se z maličkostí. Náš vzácný host – paní Ina to vyjádřila v Dubči velmi trefně:“ …z každého dne si vybírám pouze ty krásné zážitky, těmi se naplňuji a ty si uchovávám v paměti ....“. Také jedna z nás – zdravotní sestřička, která potkává denodenně skutečné lidské utrpení, byla živoucím důkazem, jak moc si máme vážit chvil radosti, společného souznění a pocitu, že děláme něco pro ty ostatní. Téměř tančila po Dubči, usmívala se a o své náročné práci v organizaci BQA říkala: “já si připadám jak v nebi! ...“. Dělaly jsme projekt pro ostatní, ale myslím, že nás všechny to obohatilo. Mě alespoň určitě. Nesmírně si vážím toho, že jsem vás na své cestě potkala, že jste mými přítelkyněmi a že společně s vámi mohu sdílet náš klub, který je – jak je vidět, plný dobrých lidí.

V tuto chvíli se již těším na naše další klubové setkání – v květnu, které se bude ponovu a od teď stále konat  4.sobotu v měsíci.

Doufám, že brzy společně něco dalšího podnikneme, protože s vámi jdu bez obav do každé akce! Vím, že dopadně stejně skvěle jako ta předchozí.J

Všechny vás co nejsrdečněji pozdravuji a na shledanou

Bohdana